neděle 30. prosince 2012

Noviny pro tatínka podruhé


Kdo si přečetl o mém saltu vzad s dopadem na záda, tak až na rozpíchanou dlaň a modrý palec, je to dobrý. Ale musím přiznat, že jsem tam chvilku ležela a zírala do nebe, než mi došlo, že jsem spadla a že bych měla vstát.

Palec spaskl a tak můžu pokračovat.
Když deku skládám z více látek (scrap), tak si výsledek před sešitím nafotím. Fotka ukáže co oko hned nevidí.

Když jsem šila modrotiskovou deku, měla jsem docela strach, aby sedla bordura. Jednak byla z tenké a pružné košilové látky a dost široká k těm čtverečkům.
Pokud látka hodně pruží (většinou je to do šířky - od pevného okraje k druhému) doporučuje se stříhat na délku, tedy podél pevného okraje jak jsem to dělala i já. Délku bordury je vhodnější vyměřovat ve středu deky a v 1/3 a to pečlivě a raději přeměřit. Kraje deky mohou být delší a zdeformované a celá borura by se mohla vlnit.
U dek se šikmými dílky je také potřeba počítat s deformací tvaru a pečlivé vyměření bordury pak ušetří hodně práce při prošívání. Borduru pak před přišitím přišpendlím na krajích, pak ve středu, a zase ve středu...

Na prošívání si jednotlivé vrstvy chystám na zemi. Spodní látku přilepím k dlažbě, ale nenapínám, jen rovnám.
A jak je vidět ani přípravu vatelínu nelze podcenit.
Ten umělý nechávám do druhého dne rozložený, bavlněný přímo na zemi napařím přes plátno přikládáním žehličky. Ještě jsem nezkoušela vlněný a další druhy.
Nemám ráda tlusté vatelíny, takže dávám max. 100 g umělý a 150 g bavlněný. Bavlněný by měl být hustěji prošitý u toho polyesterového mohou zůstat větší plochy.
Kdysi jsem stehovala. Poslední dobou špendlím - vrstvy se neposouvají. Použila jsem tři balení špendlíků (myslím tím těch patchworkových zavíracích, jsou takové zalomené).
Lepidlo ve spreji nepoužívám.










S prošíváním jsem si opět nevěděla rady. Zkusila jsem to ručně, ale k těm novinám to nešlo. Prošívám na stroji a opět s pomocí malířské krycí pásky.











Klidného Silvestra přeji.

pátek 28. prosince 2012

Noviny pro tatínka

Je mi dobře na chaloupce. Spím, jím (vaří pan M.), šiju a chodím se psem po lese. Tuto idylku mi pokazila pouze kolegyně, která hned v první pracovní den po svátcích svým opakovaným vyzváněním v sedm hodin ráno vzbudila celou chaloupku. Udělala jsem opatření a vypnula mobil.
A tak mi už pan M. neříká: Vem si mobil, když jdu ven. Ale: Vem si baterku. To po mé včerejší prodloužené výpravě. Musela jsem si ale vyvětrat hlavu, protože  to moje šití mi nevychází tak, jak jsem si představovala.
Že oranžovo-zelená kombinace bude trochu oříšek jsem věděla. O tom ale příště. Náhradou jsem začala šít z novin a modrého kára a takhle to dopadlo:
 Jak jsem psala šiju z proužků. Jsem zvyklá šít na průmyslovém stroji, ale ten je poněkud neskladný a tak jsem si pořídila stroj poloprůmyslový a současně quiltovací.
Na sešívání dlouhých pruhů je výborná 1/4' patka s plíškem, která udrží i při rychlejším šití stejnou šířku švu








Sešila jsem si pruhy po dvou...











Pak po čtyřech a uřízla čtverec, který jsem takto rozřezala.
To celé ještě třikrát a ze čtyř čtverců pak vyjde na jeden blok.





A takto vypadá blok, krerý se sestaví z dílků.
Měla z něj být celá deka, jenže některé dílky vyjdou nakonec moc malé a ty modré látky pak nevypadaly zrovna dobře. Asi by byla vhodnější varianta z mramorovaných látek.
Třeba někdy jindy.
Ještě dodám, že kdyby to chtěl někdo zkusit, chce to pruhy 6,5 cm široké a blok pak vyjde 36 cm, takže docela velký.  Samozřejmě seskládáním vznikne další čtvercový vzor z rohů základního bloku, ale určitě to chce větší deku.





Mám čtyři pruhy a co s mini - přišít další a z pěti pruhů nařezat podobně jak jsem řezala a sestavit jiný vzor? Nebo přidat další dva pruhy a ušít nějaký optický klam? Něco jsem si promyslela na své procházce po lese. Pak jsem si prošla knihy a časopisy, na netu deky z jelly rolls a nakonec jsem se vrátila k variantě, která mne napadla jako pvní.

Spousta inspirace co s pruhy je tady. Nakonec jsem sáhla po jednoduchém vzoru, ke kterému zpracovala krásný návod Jitka. Pruhů může být více a vznikne jen větší vzor.


Výsledný blok:

 Tak a kdo opravdu dočetl až sem, tak tady ještě mí dva andílci. Je jen na vás, které mám na mysli:
Krásné poslední dny starého roku.
P.S. Klobása nám po dvoře nechodí, ale sousedovic kocour, který obě pěkně provokuje. Tak do vypadá, že se holky na něho domlouvají.

úterý 25. prosince 2012

Sváteční šití

Lemováni jsem dodělávala na Štědrý den ráno, ale konečně po dvou letech mám k srdíčkovému ubrusu i polštáře. Dlouho jsem nepotkala nic zajímavého jak použít úzký pruh, který mi zbyl. Až v jednom newsletteru, který mi přišel v e-mailu jsem si vybrala ten správný polštář. Originál zdobila široká vlnovka, já ji nahradila skládanými trojúhelníčky. Návod jak na ně tady.
Prošívání mi dalo zabrat. Strčila jsem do polštářů pěkně silný vatelín. Ale vypadá to dobře, i když křeče v ruce mám ještě teď. Knoflíčky jsou zbytkárna - každý jiný.

Ještě před vánocemi jsem šila další pytlíčky na drobné dárky. Výšivky jsou opět z Lenčiny dílny.

Mám k dobru celý krásný týden na chaloupce. Televizi nemáme a tak střídám šití a procházky se psem, v nejnutnějším případě nějaké to vaření.
Sice musím ušit nějaké drobné dárky, které budu předávat až v novém roce, ale přichystala jsem si látky hned na dvě deky.
Ta první bude šitá z proužků...










 

 a ta druhá pro změnu taky z proužků.














Poznámky

Krásné sváteční dny přeji.

neděle 23. prosince 2012

Přání

Přeji všem krásné a klidné vánoční svátky.

Moc děkuji za krásné dárky, které jsem si pochopitelně odvezla na zatím zasněženou chloupku. Nevím, jestli se moje připálená vánočka hodí na krásný talíř od Moniky. No asi ne, talíř zůstane krásnou dekorací na vánočním stole. Chaloupku hlídá skřítek od Hanky, okna andělíčci od Květky. Další andílek od Dek z lásky (paní Dagmar a Dana) zdobí můj koutek na čtení s přáníčkem od  Dajky. Mám tady sněhuláčka od Věrky, úžasný filcový jehelníček - srdíčko a svícen od Mileny. Danuško a Marcelko, děkuji za látkové balíčky. Snad jsem na něco nezapomněla. Ještě jednou veliké díky. Jana.

neděle 16. prosince 2012

Polštářování

Tak jsem se nakonec nakazila. Šitím a vyšíváním, a to na Dámě.
Času do vánoc málo a v sobotu ještě do práce. Naštěstí můžu vyšívat.
Těmto výšivkám jsem zpočátku dost odolávala. Díky mojí šikovné kamarádce Marušce, která mi  trpělivě odpovídá na mé dotazy k vyšívání, jsem se pustila do polštářků pro rodiče.  Výšivky jsou tady.


Těchto kostí jsem si nejdříve také moc nevšímala. Ve skutečnosti vypadají mnohem lépe než na fotce a šití je to jednoduché. Určitě si jednu ušiju i pro sebe. Tedy správně relaxační polštářky.
Děkuji dámám z Dámy za odkazy a posílám dál návod ve kterém najdete i střih.
 

Místo šňůrek knoflíčky.











Potahování buttonek jsem nastudovala na mimibazaru. Namísto kartonu jsem použila dvě obří slepené matičky. Na zatlačení jsem použila dřívko, které mělo náhodou vyvrtané dírky.













A ještě jedny polštáře - na přání. Z této látky jsem šila už loni a vůbec mi k srdci nepřirostla. K sadě patří ještě běhoun a další prostírka. Výšivky jsou z EL.

No a zase ty ekotašky.  S výšivkou, s panelem s kočkou, opět noviny, tentokrát v jemnějším provedení. Výšivka slona je ze sady ke stroji Bernina Aurora.
Nedávno jsem v jednom návodu viděla použití této patky. Je to patka ze základní výbavy Berniny Aurory a já ji ráda používám při šití poutek, snadno lze s její pomocí šít ucha na tašky, lemování.
Plíšek je uprostřed, stejně jako jehla. Je proto potřeba jehlu posunout doleva (poutka, ucha) nebo podle potřeby doprava (při šití lemu). Pak už stačí látku opřít o plíšek a šít jak rychle potřebuji.
Při šití volím přítlak patky většinou trochu nižší než doporučovaný.

Podobně používám i další patku na jiném stroji. Myslím že je určená na šití slepého stehu.





A tohle je poslední fotka z mojí dílny. Nemám samovypínací žehličku a když žehlím velkou žehličkou používám prodlužovací kabel s vypínačem. Nemusím pak pro vypnutí vytahovat žehličku ze zásuvky.









Poznámky

Pěkný den přeji

úterý 11. prosince 2012

malá a Velká a tak

Co prý se mnou je. Nepodlehla jsem převánočnímu šílenství, já už tak nějak odpočívám. A tak za mne pracuje vyšívák a vyrábí krajkové ozdoby a já jednou za čas přiháčkuju další řadu svého věčného nákrčníku.
Takže při tom mém přehození na nižší rychlost mám zatím jen tyto drobnosti:

malá a Velká srdíčková kabelka

Na přání pytlíčky na dárky od moře se strojovou výšivkou. Jsou docela malé, šířka 7cm a výška 9 cm po mašličku. Stužka je všitá do švu na zadní straně pytlíčku. Celkem jich bylo něco před dvacet kousků:
Krásné předvánoční dny