čtvrtek

Želví

Dnes želví polštář. V poslední době jsem vyšívala hodně. Pro kamarádku i pro sebe. Strojové výšivce jsem kdysi dost propadla, teď už tolik nevyšívám. Neznamená to, že bych na vyšívák zanevřela. Protože se na Facebooku řešilo nastavení napětí nitě, chtěla jsem napsat článek. Než jsem se k tomu dokopala, tak skvělý článek napsala odbornice na vyšívání a tak jí do toho nebudu fušovat a článek si přečtěte TADY. Já bych jen dodala zkušenost, se svým vyšívacím strojem. Mám Brother V3 a dlouho se mi nedařila slušná výšivka, považovala jsem nastavení stroje za modlu, do které nemám raději moc zasahovat. Pak mi poradila kamarádka, že se toho nemám bát a tak jsem povolovala jak horní i spodní napětí. A ono to pak najednou šlo. Opravdu to není o spoustě výstuh, ale o správném nastavení nitě. Já většinou používám jen trhací výstuhu.
Dnes tedy ta želva. Polštář s výšivkou z Embroidery Library, batiky Northcott Stonehenge, pět odstínů od tyrkysové po tmavě hnědou a tmavě modrá. Mám je už delší dobu a docela mě mrzí, že jsem si jich nepořídila víc.
Výšivka je tedy strojová, celý polštář jsem už šila a quiltovala na šlapacích stojích.


Když jsem psala o vyšívání pro kamarádku, tak tady je ukázka vyšívání s asistentkou Sárou. 
Přeji krásné dny. Jana
.

Až léto zeptá, co jsem stihla na jaře

V minulém příspěvku jsem řekla hodně, tak asi ukážu ještě pár fotek zatím neolemované Sněhulky. Pro lemování jsem vybrala nakonec tmavě šedou, ale trošku to vázne, mám jinou práci.




Kromě došívání deky jsem sbírala janovec na barvení:

A hodně vyšívala na vyšíváku (ale to asi až příště)

A taky jsem se učila quiltovat pírka. Jsou to jen cvičební vzorky, tak to berte, že se učím. Quiltovala jsem obojí na Minervě 126

A pekla sušenky. Tentokrát se špaldovou moukou. Recept jsem připsala TADY:

 a ještě jsem si ušila prostírání. Jednoduchou aplikaci pomocí šicího kružítka. Šila a quiltovala jsem na šlapacím stroji
 a pak jsem si konečně sedla a uvařila zázvorový čaj a dala jsem si sušenky
a koukala, jak nám na čističce rozkvetly žluté kosatce.
A o tom velkém vyšívání a jehelníčkovém překvapení až příště.
Krásné dny přeji. Jana

středa

Až se jaro zeptá II

Dnes toho mám hodně, tak ani nevím, jak začít. TADY je první příspěvek o mojí dece ze sněhových batik. Dodělala jsem borduru a deku jsem začala prošívat. Nejdříve kolem sashingu a potom quiltování. Deka je zhruba 140 x 180 cm, takže si myslím, že jsou důležité dvě věci. Kvalitní vatelín a velký stůl na prošívání. Využívám krásné počasí a šiju venku. Ale i tam si udělám kolem stroje velký pracovní prostor.  Za šlapací stroj jsem si dala ještě jeden a na levou stranu stůl, abych mohla pohodlně prošívat. Rovně jsem prošívala s kráčející patkou.
Práci usnadní quiltovací rukavice (nebo jako mám já pracovní s pogumovanou vrstvou) a quiltovací podložka s hranatým otvorem na zoubky podavačů. Podložka má funkcí hned několik. Práce lépe klouže, zadní látka se neodírá o stroj a špendlíky v topu zase neničí stroj. Používám pouze špendlíky, případně vodou rozpustnou nit na stehování. Nikdy top nelepím, vadí mi dočasnost lepidla, která mne omezuje.
Do deky jsem dala poprvé vlněný vatelín. Prát se musí opatrně, ale stojí to za to, krásně se mi s ním pracovalo. Dávala jsem jen jednoduchou vrstvu. Nemám ráda objemné deky a na práci pod strojem by dvě vrstvy už byly komlikovanější.
Koupit ho můžete TADY, případně na FLERU.

 Lada má vzdálenost od jehly 21 cm a deka se mi naprosto bez problémů vešla.
Natočila jsem krátkou ukázku prošívání na šlapací Ladě 105 s kráčející patkou a s pomůckami.
Takto vypadá deka přichystaná na quiltování.

Od začátku jsem věděla, že budu quiltovat vzory od Lori Kennedy. Její knihy můžete koupit na na Martingalebook nebo Bookdepository. Spousta návodů je dispozici na jejím blogu. Lori, thank's for your beatiful designs.



Ještě jedna vychytávka. Opět jsem si udělala velký pracovní prostor kolem sebe a to jsem musela stěhovat znovu stroje. Deku si můžu rozložit a dobře vidím, jak mám pokračovat. A v tomto případě, kdy každý vzor je zvlášť, je spousta zapošívání a na rozložené dece se mi dobře zatahovaly uzlíky. Navíc deka nikde nepadá dolů, netáhne a práce je mnohem jednodušší. 
 Aby mi práce neklouzala, používám těžítka. Přemýšlela jsem i o hrazdě, kterou jsem mnohokrát viděla, ale nakonec jsem si řekla, že mi nevyhovuje. Jednak deku nevidím rozloženou a klipsy se musí docela často přepínat. Takže zvítězila těžítka. Může to být cokoliv, závaží nebo plechovky naplněné něčím těžkým. Je dobré mít nějaké ouško na uchycení. Opět jsem natočila krátké video, o zvukový doprovod se zasloužila naše Vendulka. Stroj jsem vyměnila a quitovala jsem na stroji Mundlos Original Victoria 260.
Další rady jak na volné quiltování TADY.

Čekají mne ještě trojúhelníky a bordury. Ale dny volna skončily, tak mám alespoň čas si poračování rozmyslet.
Děkuji za komentáře a dotazy, nebo reakce, jestli jsou Vám moje rady k užitku.
Zkuste šít venku a když to nejde na stroji, tak třeba ručně. Přeji krásné dny. Jana

čtvrtek

Mimina

Mimina jsou na panelech, které jsem dostala a před časem jsem z nich ušila deku pro malého chlapa. Výplň deky je hlazený vatelín 180 g a prošívala jsem na rámu. Vzor prošívání se odvíjel od vlnkového okraje obrázků a jiný vzor prošívání tam vlastně není.







Ještě jsem neukázala deku, kterou jsem prošívala pro kamarádku, také už někdy v zimě. Výplň je opět hlazený vatelín 120 g. Vzor podle Tracey Russell. Obě deky jsem prošívala na rámu s Janome 1600 PQC.



Přeji pohodové dny. Jana

úterý

Až se jaro zeptá

co jsem dělala v zimě, tak řeknu: Batikovala
Přesněji batikovala pomocí sněhu. Něco se povedlo, něco ne. Možná jsem mohla být pilnější a vyšla by mi větší deka. Snad příští rok o pár zkušeností moudřejší. Posbírala jsem batiky, vybrala barvy, které použiji a konečně jsem do nich řízla. Původní záměr byl jiný, ale já stejně moc plánovat neumím a padlo mi oko na TENTO návod.
Prodloužila jsem si víkend, vystrkala Viktorku na zápraží a šila už pěkně venku. Sice pod vrstvou pylu, ale hlavně venku. Teď už vím, že se musím příští zimu víc snažit a barvit.

 Bez pomocníka to nejde.

 Na  "rozžehlování" jsem si vzala silnou bambusovou jehlici. Nehtem mi to nejde, musím si pořídit nějaké udělátko.

 Zatím bez bordury. Na tu jsem si odložila pár pruhů a bude stylem jaktovyjdetaktovyjde.
 Na zahrádce:
A na výletě na Hřebečských důlních stezkách.
Krásné dny. jamala